Romská-otázka-I.---Samková, kultura, zwyczaje świąteczne
[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.
J
302520
Kniz Ktry
Samkov na
cqtrr
Thk jsem si
zase
jednou
vyrazi|
do msta
na
potulky po
kni}upecrvch, rznch
schuzkch
a
hospod. Na
Kaprov
ulici
prodval mlady
lovk
NovI
Prostor.
Ml
jsem jenom stovku, tak
jsem
mu ekl,
aby
mi
vtil
plktr_
komluvil
o dtech,
kter
nemaj
co
jst.
Nechal
jsem
mu tedy stovku.
Po ech
krod
m doblrl
a
ekl, jesdi
nebudu
tak laskav
a
nemohu
mu
ten asopis
vntit.
Vntil
isem
ho
tedy
a
el
po wch.
Cestou
jsem
mditoval
o
tom,
e
m
gdovt
blin
m v ivot pipravili o
dov
vt
sumy
a
ani
se
neptali,
jesdi
budu tak
laskav.
Z
jednoho nakladatelsw
jsem
vyzvedl
nopis
knihy
w
mln:dk),.
Hezlq kniha,
ale
odmdi
jsme
zaplatit
balk
penz
a
jej
vydni.
pot
isem
pokraoval
do
DTp
studia
who
znmho, kde
mi
nahrvali
na
CD
soubory tlext
yid
a
fotek. Ani
je
nahrli, zaplatit
si
nechali. Na posledn chvli
jsem
dorazil
na
schzku
s
ptelem,
kte_
r/
se
roand
a
jeho b/val partnerka
se
roodla,
e
ho
eximcn
zni.Cestou
jsem
koupil knihu
od
Thilo
Sarrazina
o
tom,
jak
Nmedro
p
scbc,nadu pli
tdrou
a
neuyenou
sociln
a
imigran
politikou.
A
taky
knihu
Tonyho
Judta
(Zle
se
vede
zemi)
o
tom,
e
sociln
stt
padnho
stihu
nem altcrnatinr_
Doma m
rkaly
zpvy
o
jednnch pedsed
ve
yl*t
Evropke
Unie v
Bruse-
lu
(evropt
danov poplatnci
a banlry,
d.
je
v m
laiclc hlar
tm tot,zaplat
ecr"
Pno
$adsdck p"d"ody
a spotebni
mejdan,
plrs
v7tvo
,v'
pro
hradu
podobnch
ddi}
zlurnrn
ekonomikm
daltrh
bohar
evropsk/ch
zem).
V
elelfi,onid
po&
byl,
krom
jineho,
rukopi
sndic
o
ploldch
dvodech
soci;lniho
vloua
Rom od
Xllry
Smkova
ttrnib
mc psvden,
e
o tomto
tmatu
leocm
ym_
Napal
icm
j
nm,
cdtrn
1liul
n Hobouk dol. Odepsala,
rkdylrj
povdc
pfit
rok
mirit
nevyrn.-rlt,
rrrn
o
udl
Piem
anryarr*o Bxn,
pomi
zmn }m
pmddn
napodn poslm
glosy,
neposilaii honorle,
pn*
Frtn.t,
lilE
dll
zilit diruihri
mho filmu,
za
co
mu pladm, nodisnihruic_ Ankritc_
Vfudenfu
icm
nelil
domc hrukovici
z
v|,odnho
Stovnde
(?4,9%'1,
"rd
s
{6
tan.
Gorga Seren
o filozoficch
problmech
smni
a
pemLJ,
opeLonn
ned dm,
pra
P
vlasm
ty
knihy kupuji, tu
a
navc
uk
pfiu,
k
ono
jc
o:
l)
vixbno
iirrrlrk,2)
a
i
kdyby
nylo
,kaAej
na to
sere.
A
pouen?
\lse
se
,Mr
m
rak, kr,out
kolem penez
Nicnrn
W
vzjemn
dvry
slunosti
a
respelcovan
pravidel,
je
to mnec
na
hibitov
nadj
-
vetn
t
o
svobod
a
solidarit.
Jo,
Romov.
Romsk|
problm eximrje.
Stejn
jako idorrsk
problm
je
dlem an-
tisemit, i
roms
problm
je
konsnukt
tch,
kte Romy
nenvid, anebo
si z
tohoto
tmatu spravili ivnost.
Romsk
orjzla
Ano,
romsk
problm
neexistuje, existuj vak ghetta,
asocilov, rozdvai a
po-
rai
takzvanch
socilnch
dvek,
experti,
politici,
a
ednci,
kte
se
na tomto
problmu
piivuj.,.
a
to
na
obou
stranch.
A pogromistic
naladn
dav.
Z
tch,
kte wrd,
e
znq
eenromsko
-
gdovs\/ch
tenz,
mi
bh mrz
po dech,
Jedni
lou, druz mysl rovnou
na
koneneen.
Zrdn
jsou
pe-
devm
ti, kte pod
heslem
solidarity
a spravedlnosti
nauili
lidi
zviset
na
sttu
a
dvlcch.
Ghetta
jsou,
trochu
pehnan eeno, dnen verze koncentranch tbor.
Ob-
vaj
je
odsouzen
na
doivot.
Myslm
hlavn na
ry
ndhern dti,
z
kterch
vyros-
tou dalobanna
okraji
veho,
s
n"yky, kter pat k ivotu
na dn.
Co
s
tm?
No
co u...
Je
zapoteb nevanit
a
dlat
konkrtn
prci.
Poznvat
ty
druh
v
jejich
domovech,
nabdnout ptelsw, pomocnou ruku, vystoupit
z
blud-
nho
kruhu
vzjemn izolace, To ona
je
matkou strachu
a
nenvisti,
averz
a
ped,
sudk.
A
nekejte, abych
el
pkladem.
Spe
se
ptejte
ve sv
farnosti, pokud
jste
vc.
Pro
nejsou na mstech
segregace,
bdy, drog, nezamstnanosti,
nelzdlanosti
...
misie? Romov
jsou
vtinou upmn vc
kesan.
Anebo
se
podvejte
do w
lid,
kte
se
srocuj
na
nmstch
severoeskch
mst.
Vidte
tam
alespo
nznakpozitivnch
emoc?
A
co we
tch,
kte
jsou
obtnmi
bernky?
Nen
to
pedobraz ptch
konfikt,
kter
nikdo
nevyhraje?
Nebylo
by lep,kdybychom
pece jen vce upeli svou pozornost spena
sebe
a
do
sebe, ne na
politiky,
meditory ldry
kdeeho,
deprivanty,
kte
se
radujzp-
leitosti ukzat
se
v televizi
",?
Fedor
Gl
l0
Klra
A.
Samkov
Cesta
otr"ek
(prolog
autoky
Klry
Samkov)
,,Romshou
otzhou'se dostvm
do
zvren
polohy
ve
w
snaze
o
uchopen
t-
matu
a
porozumn romsk
problematice
vbec,
"
eskerepublice
zvlt.
Ideovou
kostru prce
tvo
publikace znmho americkho
profesora
psychiatrie Irvina
D.
Yaloma
,,Existenciln psychoterapie",
v
n
se
autor zabv
tymi velkmi
tma-
ty lidskho ivota
-
smrt, svobodou,
existenciln'ualac
a absenc
smyslu ivota.
.Roruh.
odizla'Yomova
odbornho
a
metodologickho
veden
vvv
a
v
de-
finovanch
okruz,ch
je osobit/m
zpsobem vztahuje
k
ivotnmpocitm
esk
a
slovensk romsk
komuniry.
Ve wm v/kladu
ve sklouben
podob
vwvlm
ir,ch
poznatk
prva,
filo-
zofie
i
psychologie, stejn
jako
faktu,
e
jak
z dnrlu
nkdej
"romsk
manel",
po
rozvodu
z titulu
jakoby
,,romsk
mad<y",
ale
zejmna
z tinrlu
nkdej
,,bl"
romsk
politiky,
jsem
mla
pstup
i
do
intimnch
r romsk
komunity. Zrove
vak usiluji
o
zachovn racionlnho
odstupu,
umoujcho
i
emocionlnvypjat
osobn zkuenosti intelektuln
analsrznvat,
uv&t
do
zcrla
novch
logick/ch
souvis-
lost
a
nastnit
v/chodiska
pro
skuten een
sout
romsk meniny
a
majoritn
spolenosti. Smr
ukazujc
een
,,romsk
ntzb'
je
aplikovateln
v
cel Evrop
nejen
ve
vztahu k Romm.
Jeho
ekvivalentyje
monernrahovat
i pro porozumn
dalmnrodnostnm konf
iktm,
zqmna
v
Evrop.
ZIadem nvrhu
een
je
tezr, e
Romov
se
mus vypodat
se
zkladnmi
exis-
tencilnmi
zkostmi, zpsobenmi
po
tiscilet
trvajcmohroenm
je.iich
duevn
integrity i nejitotou
fyzickho peit,kterymi
jsou setrvale
sdhni.
Mus pijmout
svj osud a fakt, e
jsou
Romov. Teprve na zklad
tohoto
vlastnho sebepijet
mohou zaftpracovat
na
odstrann vech
sv,y'ch
determinujc,chzkost,
kter opa-
kovan prov
l<aA
generace,
vytavovan
,y
znovu
a
znovu
existencilnmu
ohroen;transgeneran
penos uzkost
minulch
generac pak zkosti
a
trauma-
ta nov picharjcch generac
opakovan posiluje.
Vlnledkem
je
posttraumatick
stresov porucha,
j
trp
cel generace
Rom
-
a ve
znan
me
ovlivuje
jejich
chovn.
Toto
chovn je dsledkem
nikoliv pmpiny,
ale
v/slednic
mnoha
pedchozch zkuenost
a
existenciln
utrpen.
Proto jednn
Rom
asto
vyzn-
v na
prvn
pohled nelogicky
a
neakceptovateln.
Kvli zmrnn
existenciln
stresujcchfaktor
si
Romov osvojili
uritvzorce
chovn
nedovolujc jim
vyjt
z
iqich
socilnho
vylouen.
Tyto
vzorce chovn
jim
ovem na
druh
stran
garantujzachovn duevnintegrity,
kter
se
jev jako
zsadn
pozitivn ktor
peit
na
rovni skupinov
i individuln,
Jqich
sociIn-
-patologick chovn m
proto pro n
znan
pozitivn
vfu,nam, nebo
syt
jejich
Romsk orzka
psychick poteby
a
dvjim
monost
it
pi
zachovn
osobn
integrity.
Vklad
pak dochz
k
zvrm,
e
eenproblematiky socilnho
rylouenRom
nstroji
sociln
prce
je
ji
od
zatku odsouzeno
k
nezdaru, nebo
socilni
prce nkter
},mptomatick projevy pouze zneviditeluje
.
Neodstrauje vak
hlubinnou pinu
sociln vylouenosti.
Pi
nahlen
dosavadnho
,,een"
romsh
otzh1
z
naznaenho
hlu
pohledu
rrcz;bvne
postupy proazovan
a
provozovan
viRomm
nejen vldou esk
republiky
jako
celek
odmtnout,
Pedkldan
prcs
pin nov paradigma,
umo-
ujcvywoit v/chodisko k hledn jinch strategi pro een
romsk
otzhy
trate-
gff
od onch dosavadnch odlinch. Strategi
s
relnou nadj na skuten
atw
rspch.
KLira
A.
Samhou
Praha
-
Brno, listopad
20l1
[ Pobierz całość w formacie PDF ]